Alkohol a svět

Alkohol je nejnebezpečnější droga na světě.

Vyplývá to z opakovaných hodnocení experty na drogovou problematiku, podle kterých je v souhrnu zdravotních, mentálních a společenských rizik ještě horší než heroin, kokain a metamfetamin (pervitin), tvrdé drogy typicky společností vnímané jako naprosto ničivé a odsouzeníhodné.



Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) způsobil alkohol v roce 2016 5,3 % všech úmrtí, ke kterým v průběhu tohoto roku  došlo. Užívání alkoholu tedy přímo či nepřímo zabilo téměř tři miliony lidí kteří by jinak nezemřeli jen v tomto roce. V ostatních letech šlo o podobné procento.

Continue reading “Alkohol a svět”

Dávná historie drog

Tma. Stíny. Šlehající plameny.

Bubny, hudba.

Lidé tančí kolem ohně.

Ve středu kruhu se svíjí postava v kožešinách, s ozdobami z kostí. Oči v sloup, jsou vidět jen bělma.

Hudba se prohlubuje. Škubavé pohyby nabírají na rychlosti.

Stíny se svíjejí.

Oheň stoupá.

U strnulých úst se objevuje pěna.

Začíná píseň beze slov.

Věštba.

***

V člověku plane touha po poznání. Rozhořela se dlouho předtím, než staří Řekové vymysleli vědu, dlouho před dechberoucími odhaleními moderních bádání. Právě z této touhy a s ní spojené potřeby ovládat svět kolem sebe se zrodili první bozi. Před těmi opravdovými, před panteony pískem zavátého Egyptu a dálné Indie, však vládli lidské víře duchové předků a přírody.

Tito duchové mohli být pečující i škodolibí, ve všech případech však byli nevypočitatelní a domluvit se s nimi bylo obtížné. Proto existovali šamani, tajuplní členové kmene, kteří stáli na pomezí mezi světem lidí a světem duchů, styčné kameny, obávaní i vyhledávaní. Pokud se v říši duchů vyskytla nějaká nerovnováha, bylo úkolem šamana ji napravit a zajistit tak, že nedopadne i na běžný svět.

V dnešních dnech je šamanismus velmi rozředěný. Mnoho lidí nazývá samo sebe šamany a daleko větší množství je vyhledává, avšak s původními snovými poutníky mají tito novodobí falešníci jen velmi málo společného. Ani to není možné – šaman je z podstaty role kmenová a v rozvinuté civilizaci nemůže plnit svou původní úlohu, neboť tu už nahradila celá řada jiných, méně mystických profesí. Pokud si člověk může zajít k doktorovi, jenž mu předepíše snadno poživatelný, ve většině případů rychle působící lék, který zažene jeho neduh, odpadá nebezpečí a přemlouvání neviditelných, nepochopitelných sil skrytě ovládajících svět.

Aby říše duchů dávala smysl, lidské poznání musí být velmi neúplné, jen náznakové, daleko bližší nepodložené víře než skutečnému pochopení. Smysl šamana vychází ze skutečnosti, že se zabývá věcmi, jakým rozumí jen on sám, ne těm, jaké si každý může podle vlastní vůle najít na internetu nebo v knihovně.

Co tedy byl pravý, syrový, skutečný šamanismus dávných věků?

Continue reading “Dávná historie drog”

Bezpečné užívání psychedelik

Již jsme si ukázali, že psychedelika nejsou příliš nebezpečná . Většina rizik, jež se s nimi pojí, jsou ze své podstaty behaviorální – nejde o problém látky jako takové, ale o jejich nezodpovědné užití. V tomto článku se budeme věnovat právě bezpečnému užívání psychedelik.

Chtěl bych zde v maximální možné míře zdůraznit, že není mým zájmem kohokoliv jakkoliv ponoukat k užívání látek, které v našem státě i na světě obecně zůstávají nelegální. Realitou ovšem je, že psychedelika užívají každý rok miliony lidí a je poměrně pravděpodobné, že i někteří z mých čtenářů se je někdy v budoucnu rozhodnou požít, či je již požívají. Jak již bylo řečeno, smyslem tohoto textu absolutně není někoho nabádat k překračování meze zákonem přípustného. Jeho cílem je umožnit lidem, kteří psychedelika používají či hodlají používat, tak činit bezpečněji.

Continue reading “Bezpečné užívání psychedelik”

Mýty kolem psychedelik

Pravděpodobně neexistuje žádná problematika natolik provadlá nesmírnou snůškou nepodložených představ, lží a dezinformací, jako je právě problematika psychedelik. Je to logické – drogy představují jedno z největších společenských tabu, takže se kolem nich logicky utváří štědrý nános fantazií a pověr. Ten byl navíc uměle dotvářen státní – především americkou – propagandou a chybnými ranými vědeckými výzkumy, o čemž se ještě budeme bavit v nadcházejícím článku o historii psychedelik. Jak pravil jeden můj přítel, Spojené státy potřebovaly vyhrát válku ve Vietnamu a miliony tripujících hipíků jim v tom rozhodně nepomáhaly.

Skutečným problémem je, že tyto lži následně vstoupily do společenského podvědomí a pevně se tam uchytily. Přetrvávají dokonce i mezi odbornou veřejností – což je pochopitelné, protože skutečných psychedelických výzkumníků je jen minimum. James Fadiman ve své knize The Psychedelic Explorer’s Guide, ve které se problematice rozumvíradel věnuje do hloubky, usuzuje, že velkou škodu napáchali i akademici, kteří sami neměli žádnou osobní zkušenost s psychedeliky, a tak snadno podlehli bludům k nim přicházejícím. Ty pak dále šířili často i v jinak široce uznávaných odborných médiích a učili jim celé generace svých žáků.

Continue reading “Mýty kolem psychedelik”

Co zažijete na psychedelikách

.

….

………

DISCLAIMER

Smysl tohoto textu je čistě edukativní a není jeho cílem kohokoliv jakkoliv navádět či podněcovat ke konzumaci nelegálních substancí, natož šířit toxikomanii jako takovou. Autor se zříká veškeré zodpovědnosti za všechny způsoby, jakými by mohly být informace v tomto vzdělávacím článku zneužity či dezinterpretovány škodlivými způsoby.

 

Problém sdílení

Jak již bylo naznačeno v minulém příspěvku této série, psychedelika a halucinogeny obecně produkují stavy mysli, které se výrazně kvalitativně liší od čehokoliv, co by člověk mohl v rámci svého normálního smyslového života zažít.

To v praxi znamená, že pokud opomineme různé extrémní metody (jako jsou právě rozumvírače, hluboká meditace, holotropní dýchání a jiné), je zhola nemožné těchto stavů dosáhnout. To může mít několik důvodů. Některé z psychedelických kválií jsou prostě natolik intenzivní, že nic, co by se člověku reálně mohlo přihodit, je nedokáže vyvolat, ačkoliv v podstatě jde jen o extrémně znásobené normální pocity. Jiné vědomžiky však vůbec nekorespondují s prožitky běžného života, jak si za chvilku ukážeme níže. Paradoxně tak může dojít k situaci, kdy člověk sám vlastně neví, co cítí.

Continue reading “Co zažijete na psychedelikách”

Droga lásky

Jen těžko lze vymyslet příhodnější den pro článek o extázi, než je právě svátek svatého Valentýna, který je v naší kultuře vzhledem k jeho historickému původu poměrně zvláštně chápán jako svátek zamilovaných a lásky obecně. Ač extáze není psychedelikem v pravém smyslu slova, má s nimi mnoho společného, takže bychom ji v naší sérii neměli opomíjet.

Pokud by existovala nějaká droga lásky, byla by jí nepochybně právě extáze. Té se rovněž říká MDMA (podle jejího chemického názvu 3,4-methylendioxymethamfetamin) či Éčko nebo Mko. Poslední ze zmíněných názvů je ovšem mírně zavádějící, neboť se používá i pro MDA (
3,4-methylenedioxyamphetamin), což je odlišná látka, někdy rovněž používaná jako samostatná droga, ve kterou se extáze v těle rozloží.

Continue reading “Droga lásky”

Jak fungují psychedelika?

Terminologické zmatení

Co se vám vybaví, když se řekne slovo droga? Jste-li typickým zástupcem západní společnosti, bude to patrně obrázek nějaké fetky, jak si ve stínech v temné uličce rozpouští na lžičce pervitin, případně vysmátý obličej Jordana Belforta chvilku poté, co sjel lajnu kokainu.

A v tom je přesně jádro problému. Termín ‚droga‘ je tak široký a opředený tak negativními konotacemi, že je v podstatě nemožné vést za jeho využití smysluplnou diskuzi o různých látkách ovlivňujících mysl. Těch je přitom nespočet a navzájem se od sebe velice liší, jak z hlediska farmakologického principu fungování na lidské tělo a následných subjektivně pozorovaných efektů, tak z pohledu toxicity, možného budování závislosti a dalších nedobrých účinků. Continue reading “Jak fungují psychedelika?”