Ayahuasku nejspíše většina mých čtenářů dobře zná. Jde o halucinogenní nápoj pocházející původně z amazonských pralesů, kde jej po mnoho a mnoho generací používali místní šamané pro komunikaci s duchovním světem.
Své rozumvíravé efekty ayahuaska získává díky obsahu DMT, velmi silného tryptaminového psychedelika, jež se přirozeně vyskytuje v tkáních řady různých rostlin, například druhu Mimosa hostilis (vlevo) či Psychotria viridis (vpravo), jež je blízce příbuzná kávovníku.
Psychedelik spadajících do kategorie tryptaminů existuje obrovské množství. Většina z nich dodržuje poměrně jednoduchá pravidla výstavby, o nichž jsme psali v předchozích dvou článcích. Jsou ale i méně tradiční látky, kterým se budeme věnovat dnes.
V podstatě existují dvě kategorie zvláštních tryptaminů – ty se zvláštními substitucemi a ty se substitucemi na zvláštních místech (teoreticky tyto přístupy samozřejmě jde kombinovat, ale v praxi se to moc neděje).
Obrázek výše nám připomíná základní strukturu tryptaminové kostry, na níž jsou vystavěny všechny látky, o nichž se v rámci této minisérie bavíme. Typicky se u nich objevují substituce na dusíku (obvykle dvě), často společně s dodatečnými substitucemi na 4. a 5. pozici indolového dvojprstence.
Pozorný čtenář si už jistě uvědomil, že tyto ‘standardní’ varianty ovšem vyčerpávají jenom poměrně malou část všech možných substitucí – a má pravdu. Právě těmi ‘nestandardními’ se totiž dnes budeme zabývat.
Continue reading “Tryptaminy #3: Houby lesní, houby mořské”
utheraptor 