(p)Otraviny #2: Převařená voda

Název článku:Proč je dvakrát převařená voda špatná? Zde je důvod!
Zdroj:ČeskoZdravě.cz
URL:https://ceskozdrave.cz/proc-je-dvakrat-prevarena-voda-spatna-zde-je-duvod/
Datum publikace:5. 1. 2016
Datum přístupu:2. 8. 2020

Voda je jednou z nejrozšířenějších sloučenin biosféry. Spolu s bílkovinami, lipidy, sacharidy, vitamíny a minerálními látkami je řazena mezi živiny, tedy látky nezbytné pro normální fungování živých organismů. Při normálním fungování lidského organismu dochází ke kontinuálním ztrátám vody, které je nutné kompenzovat, a to především vodou obsaženou v potravinách a nápojích1.

Při nastíněné důležitosti vody je až s podivem, kolik zdrojů propaguje tvrzení o škodlivosti opakovaně vařené (převařené) vody. Jsou-li tato tvrzení opodstatněná, měla by být adresována. V opačném případě by neměl být problém cokoliv v těchto článcích rozporovat, zvlášť u tak důkladně prozkoumané sloučeniny jako je právě voda. Prvním p(O)travinovým příspěvkem byl tedy zvolen právě takový článek ze serveru ČeskoZdravě.cz, což je údajně ‘magazín o zdraví a přírodní léčbě’. Tento článek jsme vybrali, protože dobře reprezentuje poměrně široké spektrum rozličných dezinformací, které se kolem převařené vody běžně vyskytují. Pokud by člověk chtěl, mohl by samozřejmě jemu podobných najít velké množství.

Continue reading “(p)Otraviny #2: Převařená voda”

(p)Otraviny #1: Úvodní slovo

Vážení čtenáři,

Dovolte mi na úvod několik málo slov, a to konkrétně o odbornosti. Jsem si naprosto jistý, že ve vyspělé společnosti každý je (nebo se přinejmenším snaží být) odborníkem. Bez ohledu na odvětví, specializaci nebo obor, odbornost je, alespoň podle mého názoru, naprosto nezbytným prvkem vývoje a pokroku.

Správné fungování jakékoliv odbornosti je však podmíněné jednak schopnostmi a znalostmi budoucích nebo již stávajících odborníků, ale také jistou mírou důvěry, která by jim měla být jejich okolím svěřena. Takto svěřená důvěra by je měla opravňovat být hlavní a základní zdroj informací a úsudků v konkrétním oboru pro široké okolí. Bohužel jsem však stále více utvrzován v tom, že tato důvěra se čím dál častěji vytrácí. Prostor pak získávají převážně zdroje nejhlasitější, nejpohodlnější, nejjednodušší, nejradikálnější atp., které se ne vždy protínají s těmi odbornými, často právě naopak.

Byl bych velmi nerad, kdyby cokoliv zde uvedeného nebo uváděného bylo chápáno jako útok na svobodu slova či názoru. Nicméně si stojím za tím, že člověk šířící informace objektivně a prokazatelně zkreslené nebo přímo nepravdivé je pro společnost škodlivý a v krajních případech až nebezpečný. Není problémem se lišit v názorech, úvahách a hypotézách. To je konec konců jeden ze základních článků vědeckého výzkumu. Problém nastává v momentě, kdy je takový názor neoprávněně prezentován za vědecky podpořený fakt nebo když je vědecky podpořený fakt překrucován nebo modifikován bez řádného upozornění, že v tu chvíli jde jen o názor, úvahu či hypotézu. Když se takováto informace nevyhnutelně dostane k člověku, který není schopen (nebo ochoten) ji identifikovat za pokřivenou, dochází k jejímu dalšímu šíření a tím podrývání vzdělanosti společnosti a v konečném důsledku i již zmíněné důvěry v celý systém odbornosti. Jsem tedy přesvědčený, že právem každého odborníka by mělo být potlačování šíření takovýchto informací a uvádění situace na pravou míru.

V návaznosti na výše uvedené by bylo nepředstavitelně samolibé se prohlásit za odborníka a vydat se na křížovou výpravu internetem. Troufám si však tvrdit, že zastat pozici poučeného prostředníka mezi kvalifikovaným zdrojem a veřejným prostorem je v mých silách. V rámci nepadnutí do vlastnoručně vykopané jámy tedy tímto předesílám, že jakákoliv informace nepodpořená citací vyjadřuje pouze autorův názor nebo náhled na věc a toto bude důsledně zdůrazňováno ve všech budoucích textech.

Čeho se tedy budou týkat zmíněné budoucí texty? Možná mírně laciný název „(p)Otraviny“ by měl již částečně naznačovat, ale rád bych tomu, o co se zde budeme snažit, věnoval ještě pár slov. Setkal jsem se už i s názorem, proč vlastně něco jako potravinářství studovat nebo se tím jakkoliv zabývat a „dělat z toho vědu“, když přeci jídlo zná každý a není na tom nic záhadného. V tom však podle mě tkví jeden z hlavních problémů. Samozřejmě že každý je s potravinami obeznámen (konec konců, kdo trochu vládne němčinou, ví, že doslovný překlad německého slova pro potraviny je „prostředky k životu“). Bohužel pak mají někteří lidé dojem, že je jejich zkušenost opravňuje zpochybňovat základní mnohokráte prověřená fakta o jinak velice komplexním tématu. Nastává pak situace ne nepodobná prohlášení „Já přeci sám nejlépe vím co mi je“ vůči svému ošetřujícímu lékaři, která je sice mírně úsměvná, ale současně tragicky scestná a pro zmíněného doktora-odborníka téměř bezvýchodná.

Rádi bychom tedy vzali pod drobnohled některá veřejnosti dostupná tvrzení z oblasti potravinářství (kterých je díky zmíněným samozvaných odborníků plný internet a nejen ten) a postavili je tváří v tvář faktům z uznávaných a recenzovaných zdrojů od autorů k tomuto povolaných. Za tímto účelem byla zavedena následující škála hodnocení posuzovaných tvrzení:

Pravdivé a poučné (+3 body)

Tvrzení je považováno za Pravdivé a poučné, pokud je současně Pravdivé (viz dále) a obsahuje informace, které rozšiřují čtenářovo povědomí o tématu nad rámec běžně dostupných faktů. Tvrzení je dále řazeno do této kategorie, pokud pravdivě přibližuje stav současného poznání široké veřejnosti.

Pravdivé (+2 body)

Tvrzení je považováno za Pravdivé, pokud používá správné, ověřitelné a správně interpretované informace, v souladu s nejnovějšími poznatky, použité ve správném kontextu.

Pravdivé s výhradami (+1 bod)

Tvrzení je považováno za Pravdivé s výhradami, pokud jej jako celek lze označit za pravdivé, ale obsahuje informace neúmyslně zkreslené, nekompletní, zastaralé, v nesprávném kontextu nebo jinak snižující celkovou kvalitu sdělení.

Neutrální (0 bodů)

Tvrzení je považováno za Neutrální, pokud obsahuje informace nerelevantní k popisovanému tématu, na základě dostupných dat neověřitelné nebo nikterak neovlivňující celkovou kvalitu textu.

Zkreslené (-1 bod)

Tvrzení je považováno za Zkreslené, pokud obsahuje informace nekompletní, zastaralé, v nesprávném kontextu nebo jinak snižující celkovou kvalitu sdělení.

Nepravdivé (-2 body)

Tvrzení je považováno za Nepravdivé, pokud používá nesprávné nebo nesprávně interpretované informace, informace použité v nesprávném kontextu, nebo informace ze zdrojů považovaných nebo prokázaných za nevěrohodné.

Nebezpečné (-3 body)

Tvrzení je považováno za Nebezpečné, pokud je současně nepravdivé (viz výše) a je prezentováno matoucím nebo alarmujícím způsobem, nebo by mohlo čtenáře vést k rozhodnutím představujícím nepřijatelné zdravotní riziko.

Každé tvrzení bude tedy zařazeno do jedné z výše uvedených kategorií podle svého obsahu a způsobu prezentování informací, s patřičně výstižným popiskem obsahujícím odkazy na co nejrelevantnější zdroje informací. Na základě zvolené kategorie bude dále každému tvrzení přidělen počet bodů. Kompletní posuzovaný celek obdrží celkové hodnocení v podobě průměru získaných bodů jednotlivých tvrzení. Pokud to bude nutné, bude toto závěrečné hodnocení doprovázeno krátkým komentářem.

Pevně doufám, že tímto učiníme pozitivní příspěvek k prosazování odbornosti a podaří se nám v tomto procesu vyvrátit některé zažité mýty a polopravdy. K úspěchu celého počinu je však nezbytná účast vás, čtenářů. Jednak pasivní, jakožto (pevně doufáme spokojených) příjemců zde sepsaných řádek, ale také aktivní, jelikož bez podnětů a konstruktivní kritiky nebudeme mít nikdy přesný pojem o tom, jak takovou spojnici mezi odborností a veřejností zprostředkovat.

Za kolektiv autorů vám přeji příjemné a obohacující čtení.


Autorem tohoto textu je potravinový chemik Ing. Tomáš Kouřimský.

Fotografem úvodního snímku je Mike Ryan.