Fenylethylaminy #3: Velmi široká rodina

Již jsme si ukazovali, že pouhou záměnou substituční skupiny na čtvrté pozici lze získat obrovské množství různých 2C-x látek. Co kdybychom se ale neomezovali jen na tuto jednu lokaci, ale hráli si i s ostatními místy na molekule?

Jako první se samozřejmě nabízí něčím obsadit některé z neobsazených bodů – v případě archetypální 2C-x struktury jde o pozice α, β, 3 a 6.

Základní substituční schéma látek z rodiny 2C-x – u klasických zástupců jsou využívány pouze pozice 2, 4 a 5, avšak od každého pravidla lze najít výjimku

Mohli bychom například posunout methoxy skupinu z pozice 5 na pozici 6, čímž získáme takzvanou ψ (psí) variantu dané 2C-x.

Látek tohoto druhu je v odborné literatuře popsáno poměrně hodně, avšak o povaze jejich efektů se prakticky nic neví, protože nikdy neopustily výzkumné laboratoře.

Nejlépe popsané je bezesporu ψ-2C-T-4. Víme o něm, že je aktivní, ale žádné bližší informace o povaze jeho efektů nemáme, protože nikdy nebylo vyzkoušeno v dávce, jež by vyvolávala větší než jen pomezní efekty.

ψ -2C-T-4 či 2,6-dimethoxy-4-isopropylthiofenylethylamin

Pokud naopak vezmeme 2C-D a přesuneme jednu z jeho methoxy skupin z pozice 2 na pozici 3, získáme látku zvanou DESOXY. Říká se jí tak proto, že jde vlastně o meskalin, u nějž byla nahrazena methoxy skupina na 4. pozici methylem (‘des’ znamená ‘bez’ a ‘oxy’ značí kyslík’ z oné methoxy skupiny).

Normální 2C-D je, jak jsme si již říkali, jednoznačně aktivní psychedelikum, ačkoliv jeho efekty příliš pestré nejsou a je ideální spíše v kombinaci s jinými látkami k jejich zintenzivnění bez toho, aby do prožitku vnášelo nějaký vlastní rozměr.

DESOXY by možná mohlo působit podobně, avšak bohužel je o něm k dispozici jen velmi, velmi malé množství fenomenologických reportů, takže lze jen těžko soudit.

Pochopitelně by bylo možné připravit celou řadu jiných analogů 2C-x s touto strukturou, avšak pokud vím, nikdo k tomu nedošlo.

Chlorový analog DESOXY, který nebyl nikdy vyroben a nemá ani přiřazené žádné triviální jméno

Alexander Dlouhý vlas

Když už jsme u methoxy skupin, mohli bychom také zkusit zaměnit jednu nebo obě z nich za o jeden uhlík delší ethoxy skupinu. Alexander ‘Saša’ Shulgin, otec 2C-x látek, připravil část z nich a přisoudil jim společný název ‘tweetios’ (či ‘tweetio’ v jednotném čísle).

Tweetios jsou zajímavé, protože nám prozrazují něco o fungování 5-HT2A receptoru, na nějž působí všechna psychedelika.

Pokud nahradíme obě methoxy skupiny ethoxy skupinami, vzniknou jen velmi slabé látky které mají stěží nějaké efekty i ve velkých dávkách. Pokud nahradíme jen skupinu na 2. pozici, bude výsledné tweetio několikrát slabší než jemu odpovídající standardní 2C-x. A pokud provedeme výměnu jen na 5. pozici, vznikne substance na váhu podobně silná jako její mateřská molekula či o něco slabší, ale trvající asi dvakrát až třikrát déle.

Zdá se tedy, že 5-HT2A receptor je obzvlášť citlivý na změny na druhé pozici – dodatečný uhlík nejspíše nějak brání správnému vázání, snad tím, že fyzicky ‘odstrčí’ kyslík (který je pro vázání daleko důležitější) od vázacího bodu.

Proč přítomnost ethoxy skupiny na 5. pozici vede k tak významně prodlouženému působení je těžší říct, ale je možné, že dochází k rušení působení metabolických enzymů, které slouží k odstraňování různých chemikálií z krevního řečiště. Jak si ještě budeme ukazovat v příštích člácích této série, podobných způsobů, jak pomocí různých substitucí prodloužit působení nějakého 2C-x psychedelika, je více.

Příklady některých tweetios – kromě těch na obrázku výše byly připraveny i tweetio varianty pro některá 2C-T-x

Řetězec se hlásí

Až doposud jsme se věnovali pouze prstencovým substitucím. Fenylethylaminy jsou ale víc než jen fenylethylový most je také jejich nedílnou součástí. A právě na něm lze provést několik zajímavých záměn, které vedou k proměnám v efektech 2C-x, na které je aplikujeme.

Zdaleka nejjednodušší z nich je prosté připojení dodatečného uhlíku na pozici α. Tím získáme látky z rodiny DOx – pro každé 2C-x lze vytvořit odpovídající DOx pomocí této záměny. Samotný název DOx je odvozen od slova ‘dimethoxyamfetamin’, jež označuje strukturu těchto substancí.

Možná se divíte, kde se u psychedelika najednou vzal amfetamin, nejvýznamnější existující stimulant. Odpovědí je, že amfetaminy také spadají mezi fenylethylaminy (jde o alfa-methylfenylethylaminy), přičemž DOx jsou prostě amfetaminy navíc vybavené dvěma methoxy skupinami, o nichž jsme si minule říkali, že jsou patrně nutné pro psychedelickou aktivitu (a většinou také nějakou další substitucí na 4. pozici, jelikož jde o upravená 2C-x).

DOI (2,5-dimethoxy-4-jodamfetamin) s vyznačenou amfetaminovou strukturou

Skutečnost, že DOx spadají mezi amfetaminy, má své důsledky. První z nich je, že jde o látky velmi stimulační, povzbuzující člověka k chození, běhání a další všelijaké aktivitě. Pro fenylethylaminy jde (na rozdíl od tryptaminů) o dost typickou vlastnost, ale u DOx se projevuje daleko výrazněji než u ostatních psychedelik této skupiny, často až nepříjemně.

Druhým dopadem připojení methylu na alfa pozici je výrazné prodloužení působení dané drogy. Zatímco většina 2C-x trvá jen asi 4-8 hodin, DOx mohou vyvolávat své efekty i celý den a noc. To vede k pomalé dynamice celého tripu, s výjimečně pozvolným nástupem i sestupem a velmi dlouhým vrcholem.

Z tohoto důvodu jsou také DOx velmi nevhodná pro začínající psychonauty – pokud má člověk špatnou zkušenost na psilocybinu, během tří čtyř hodin odezní. Pokud ji má na DOI, může se v ní topit celé odpoledne a večer.

Posledním významným vlivem alfa-substituce je výrazně zvýšená potence na váhu. U 2C-x se běžná dávka typicky pohybuje někde kolem 20mg, u DOx v rozpětí zhruba 1-3mg, což je obrovský rozdíl – DOx jsou ve skutečnosti jedněmi z váhově téměř nejsilnějších psychedelik.

Nejdůležitějšími DOx jsou nepochybně ty analogické k halogenovým 2C-x, ale paradoxně také DOM, jež je obdobou nevýrazného 2C-D (také zvaného 2C-M).

DOM nicméně i tak do jisté míry kopíruje vlastnosti 2C-D a oproti halogenovým DOx je méně stimulační a má menší tendenci vyvolávat zmatení, což z něj patrně dělá ideální ‘vstupní’ DOx pro psychonauty, kteří by chtěli tuto podskupinu začít objevovat, avšak prozatím s ní nemají žádné zkušenosti.

Obdobně slabé je patrně DOF s fluorem na čtvrté pozici, o němž se však téměř nic neví, protože 2C-F je neaktivní a Saša Shulgin se jej tedy neobtěžoval připravit. Z minima reportů, jež máme k dispozici, se zdá, že jde o celkem jemnou zkušenost s omezenými vizuálními prožitky.

Naopak všechny DOx s těžšími halogeny (chlorové DOC, bromové DOB a jodové DOI) jsou slavná svou náročností. Dlouhé trvání, často až dost nepříjemná stimulace a velmi introspektivní nastavení mysli, náchylné k úzkostem, z nich dělá velmi obtížně zvládnutelné látky pro psychonauty bez rozsáhlých zkušeností.

Zmatení jmen

Jak je patrné z obrázku výše, pojmenovávání různých jiných DOx není tak úplně nejkonzistentnější věc na světě, což je do velké míry chyba právě Saši Shulgina, který byl svým chaotickým přístupem k názvosloví slavný.

DOx varianty založené na 2C-T-x se nazývají ALEPH-x, neboť ALEPH byl vůbec prvním fenylethylaminem, ve kterém Shulgin vyzkoušel sírovou substituci (je dokonce starší než 2C-T).

Názvosloví pro DOx varianty 2C-O-x je složitější, protože se nevztahuje jenom na ně, ale na amfetaminy s alkyloxy skupinami obecně (tedy se skupinami, které zahrnují jen kyslík a uhlíky s připojenými vodíky).

Jméno MEM je odvozené od pořadí skupin – methoxy-ethoxy-methoxy. Podobnou logiku jde aplikovat i na jiné kombinace, čímž dostaneme řadu různých látek:

MEM je z těchto látek nejzajímavější. Pokud opomineme skutečnost, že je aktivní až v rozmezí asi 20-50mg, jde o poměrně typickou DOx látku, dlouhotrvající (10-14 hodin) a naplňující člověka energií. Svého času byla provedena řada experimentů s kombinací MEMu a MDMA, podle dostupných údajů dosti úspěšně, což je zajímavé, protože s MDMA se typicky lépe párují krátce trvající psychedelika (kvůli jeho pro mnoho lidí nepříjemným dojezdům).

MEM navíc sehrál významnou úlohu v historii vývoje 2C-x látek. Díky TMA-2, o němž se ještě budeme bavit na konci dnešního článku, Saša Shulgin věděl, že substituce na pozicích 2, 4 a 5 jsou nejlepší pro aktivitu. Dokud ovšem nepřipravil MEM, nebyl si jistý, která z těchto lokací je úplně nejlepší – MEM mu ukázal, že to je pozice čtvrtá, což mu umožnilo vytvořit všechna 2C-x a tím rozpoutat fenylethylaminovou revoluci.

EMM a MME jsou daleko slabší, přičemž MME je v dávce 40mg aktivní jen slabě a EMM vůbec (ačkoliv je možné, že v dávce ještě vyšší by se efekty přeci jen projevily). To je konzistentní s experimenty s tweetios, podle kterých by měla být 2. substituční skupina daleko méně tolerantní vůči prodloužením methoxy skupiny.

MEE, EME a EEM bohužel zůstávají neprozkoumány, takže není reálně možné říci, zda jde o psychoaktivní látky. Shulgin odhadoval, že MEE by se mohlo aktivitou podobat MEMu, což je logické, protože prodloužení methoxy skupiny na ethoxy skupinu na páté pozici vede jen ke malému oslabení síly na váhu. O ostatních dvou očekával, že přeci jen budou aktivní, ale jen ve velmi vysokých dávkách.

MPM patrně jakousi aktivitu má, avšak výrazně slabší než MEM. EEE nebylo nikdy vyzkoušeno a cPMM ani syntetizováno, přičemž u obojího jde čekat jen velmi malou potenci, pokud vůbec nějakou.

Sloni a slůňata

Ještě horší je to u amfetaminových analogů 2C-G-x. 2C-G samotné (neplést s 2C-G-1) se po připojení methylu na alfa pozici změní v látku jménem GANESHA, což je jméno hinduistického boha se sloní hlavou, patrona umění a věd.

Na rozdíl od ostatních substancí tohoto druhu, GANESHA a 2C-G jsou téměř totožné. Obě jsou aktivní v rozmezí asi 20-35mg, obě trvají velmi dlouho (ačkoliv 2C-G je o něco delší, až 30 hodin, zatímco GANESHA ‘jen’ až 24) a obě podle poměrně malého dostupného množství informací způsobují zhruba podobné efekty.

Shulgin spekuloval, že zaplnění 3. a 4. fenylové pozice methyly nějak narušuje běžný metabolismus, kterým 2C-x procházejí, což by vysvětlovalo extrémně dlouhé působení – ostatně podobně jsou typicky vysvětlovány i jiné substituce protahující působení.

DOG by také mohlo být nazýváno 3C-G, reálně se ale ani jeden z těchto názvů nepoužívá

Samozřejmě mohou existovat i amfetaminové analogy pro různé další varianty 2C-G-x. Připraveny byly podle všeho dva, čímž se dostáváme k dalšímu naprosto nahodilému aspektu pojmenovávacího schématu pro 3C-x – amfetaminy od 2C-G-3, 2C-G-4, 2C-G-5 a 2C-G-N se jmenují G-3, G-4, G-5 a G-N, přičemž podle této logiky by GANESHA měl být prostě G.

Číslování je v obou případech odvozeno od počtu uhlíků navíc připojených ke 3. a 4. pozici na fenylu – u 2C-G-3 a G-3 to jsou tři, u 2C-G-4 a G-4 čtyři… a tak dále. 2C-G a GANESHA do tohoto modelu sice nezapadají, ale co se dá dělat.

G-3 je zajímavé jako z mála psychedelických amfetaminů, který působí kratší dobu než odpovídající 2C-x (jež je navíc skoro stejně potentní na váhu).

2C-G-5 i G-5 jsou výjimečné látky, protože obsahují norbornan, jednu z nejsložitějších substitučních skupin, která kdy byla připojena na jakékoliv psychedelikum. 2C-G-5 je navíc jedna z vůbec nejdéle působících látek tohoto druhu a může trvat až dva dny. Zdá se, že jde o poměrně příjemnou substanci podobnou 2C-B, ale pro většinu lidí prostě vyvolává příliš dlouhotrvající stav. G-5 působí kratší dobu (asi den a půl), ale jinak se svému jednoduššímu sourozenci poměrně podobá.

G-4 ani G-N patrně nebyly nikdy připraveny.

Dál a ještě dál

DOx se také někdy mylně říká 3C-x – ve skutečnosti ovšem tato série označuje látky, které mají methoxy skupiny na pozicích 3 a 5, nikoliv 2 a 5 jako DOx/2C-x. Jde tedy spíše o svého druhu amfetaminové analogy meskalinu.

Není známo mnoho látek s tímto druhem substitucí, avšak momentálně je na trhu dostupné 3C-P, které je podle všeho poměrně jemné a nenáročné psychedelikum, snad s jistou dávkou empatogenických efektů.

3C-P či 3,5-dimethoxy-4-propoxyamfetamin

Obdobně jako je 3C-P vlastně amfetaminový analog proskalinu, existuje i 3C-E, amfetamin odpovídající eskalinu. I on je aktivní, ale je o něm k dispozici jen velmi málo informací.

Obě tyto látky jsou každopádně aktivní až v řádech desítek miligramů, což je mnohem méně než u DOx, u kterých se aktivita vesměs vyskytuje i u jednotek miligramů – což je další důkaz, že substituční struktura s methoxy skupinami na pozicích 2 a 5 je z nějakého důvodu nejlépe schopná se vázat na 5-HT2A receptor.

3C-E či 3,5-dimethoxy-4-ethoxyamfetamin

Logicky bychom se mohli ptát, jestli by nemohlo existovat i 4C-x, kde by byl namísto methylu připojen na pozici α ethyl, takže výsledný řetězec byl měl uhlíky čtyři.

Ukazuje se, že ano.

4C-x ovšem naprosto nelogicky označují alfa-ethylové varianty 2C-x, a tedy jde vlastně o prodloužené verze DOx, nikoliv o prodloužení 3C-x, jak by se mohlo na první pohled zdát. Pokud vám přijde, že takový systém nedává smysl, máte pravdu – bohužel je ale již zažitý a jen tak nezmizí.

Shulgin samotný popsal 4C-D, kterému z nějakého důvodu říkal Ariadne, jako stěží aktivní, avšak podle pozdějších psychonautů jednoznačně jde o psychoaktivní látku (o čemž svědčí i skutečnost, že je momentálně dostupné na trhu) s výrazně utlumenými efekty oproti DOM, svému ‘kratšímu’ analogu. Jeho efekty nastupují někde kolem 50-75mg a dobou trvání se podobá spíš klasickým 2C-x než DOx.

Reportů o něm je poměrně málo, ale vesměs jsou celkem pozitivní – slabost nutně neznamená špatnost, a Ariadne podle všeho vyvolává příjemné stavy.

Ještě méně prozkoumané je 4C-B, avšak zdá se, že vykazuje poměrně podobné tendence. To nám ukazuje cosi velmi zajímavého – zatímco přidání methylu na alfa pozici vede k dramatickému zvýšení síly látky na váhu, významnému prodloužení působení a zintenzivnění stimulačních efektů, jeho protažení jde úplně opačným směrem.

Je škoda, že 4C-B zůstává extrémně obskurní, protože 2C-D je velmi nevýrazné psychedelikum, takže je těžké s ním 4C-D srovnávat. 2C-B je naopak jedno z nejvýznamnějších psychedelik, takže by posloužilo jako skvělý kontrast pro svou 4C variantu.

Logicky by šly vytvořit i 5C-x látky (nebo jakékoliv delší), ale pokud vím, nikdy k tomu nedošlo – a vzhledem ke slabosti 4C-x k tomu nejspíš ani nedojde.

Nikdy nepřipravené 5C-I

Neposedné skupiny

Podobně jako je možné posouvat methoxy skupiny na zvláštní pozice u normálních 2C-x, je to samozřejmě možné i u DOx.

Existuje například psi-DOM. Oproti běžnému DOM je daleko slabší na váhu (asi třikrát) a trvá asi poloviční dobu. To ukazuje, že šestá substituční pozice není ani při asistenci amfetaminové kostry tak dobrá pro vázání na receptor, jako pozice pátá (kterou využívají 2C-x i DOx).

Ψ-DOM či 2,6-dimethoxy-4-methylamfetamin

Další možnou variantou posunu methoxy skupin je prohození té na páté pozici s náhradou na pozici čtvrté, čímž může vzniknout například meta-DOB.

Zdá se, že je fyzicky toxické v dávkách, které nestačí k vyvolání konzistentních psychedelických efektů. To je na první pohled překvapivé, ale toxicita u fenylethylaminových látek není nic vzácného, jak si ještě budeme v budoucnu ukazovat, a v případě této struktury se zdá, že prostě nastupuje dostatečně nízko, aby učinila hlubší analýzu efektů nemožnou.

meta-DOB neboli 2,4-dimethoxy-5-bromamfetamin

Bylo by zajímavé pozorovat, zda by se podobná toxicita projevila i v případě meta-DOT, jediné další látky tohoto druhu, o které vím, že byla vyzkoušena v člověku. Bohužel ale byly užity dávky jen kolem 35mg, zatímco v případě meta-DOB se vystoupalo až na 100mg.

meta-DOT či 2,4-dimethoxy-5-methylthioamfetamin

V testovaném rozmezí bylo meta-DOT téměř neaktivní. To samé platí pro ortho-DOT, kde síra nahrazuje kyslík v opačné skupině na 2. pozici. Neaktivita těchto látek je zajímavá, protože jak jsme si říkali minule, síru lze považovat za svého druhu těžší atomární analog kyslíku.

Psychedelická trojčlenka

TMA-2, látka, jež Shulginovi ukázala, že substituční vzorec 2,4,5 je nejefektivnější, což dalo zrod všem 2C-x, je v podobných dávkách silně psychedelická – přítomnost síry však v tomto případě patrně stačí buď k eliminaci působení, nebo k jeho odsunutí na výrazně vyšší dávkovací hladinu.

Pozorného čtenáře by nemělo překvapit, že TMA může existovat více druhů, podle pozice methoxy skupin na prstenci.

Základní TMA (či TMA-1) je prostě meskalin s amfetaminovým methylem na alfa pozici, a tedy by se mu snad mohlo také říkat 3C-O. Jde o aktivní látku a kromě TMA-2 je patrně nejlépe popsána, což ovšem mnoho neznamená, protože i tak máme k dispozici jen velmi málo reportů. Zdá se, že jde o velmi nevizuální psychedelikum.

TMA-4, TMA-5 a TMA-6 jsou také všechny aktivní, avšak o jejich efektech se skoro nic neví. TMA-3 je patrně neaktivní, alespoň ve vyzkoušených dávkách, což by nemělo být překvapivé – jak už jsme si ukazovali, methoxy či podobná skupina někde v okolí 2. substituční pozice je nutná pro správné dokování do receptoru, a tedy i pro psychedelickou aktivitu.

A to je pro dnešek vše. Příště si ukážeme, že na β pozici si jde vyhrát daleko kreativněji, a povíme si, jak je to vlastně s fenylethylaminy a substitucemi na dusíku, které jsou tolik důležité u tryptaminů.


Autorem náhledového obrázku je můj přítel Mat Coll.

One thought on “Fenylethylaminy #3: Velmi široká rodina”

Komentovat

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s