Fenylethylaminy #5: Mouchy, vážky, motýli

Jak jsme si již ukazovali, methoxy skupiny na druhé a páté pozici jsou velmi důležité pro správné vázání psychedelik z rodiny 2C-x na serotoninové receptory v mozku, a tedy i pro jejich aktivitu.

Jelikož uhlík na vnějším konci methoxy skupiny je na její kyslík navázán jen jednoduchou chemickou vazbou, může se kolem něj poměrně volně ‘točit’, což může teoreticky vést k problémům s interakcí s receptorem.

Continue reading “Fenylethylaminy #5: Mouchy, vážky, motýli”

Fenylethylaminy #4: Méně známí bratranci

Ukazuje se, že 2C-x psychedelika jsou schopna tolerovat obrovské množství různých chemických záměn. Minule jsme si povídali o substitucích na fenylovém prstenci a na alfa pozici ethylaminového řetězce, dnes si něco povíme o hrátkách s pozicí beta a o různých dalších vzácnějších variantách látek této třídy.

Continue reading “Fenylethylaminy #4: Méně známí bratranci”

Fenylethylaminy #3: Velmi široká rodina

Již jsme si ukazovali, že pouhou záměnou substituční skupiny na čtvrté pozici lze získat obrovské množství různých 2C-x látek. Co kdybychom se ale neomezovali jen na tuto jednu lokaci, ale hráli si i s ostatními místy na molekule?

Jako první se samozřejmě nabízí něčím obsadit některé z neobsazených bodů – v případě archetypální 2C-x struktury jde o pozice α, β, 3 a 6.

Základní substituční schéma látek z rodiny 2C-x – u klasických zástupců jsou využívány pouze pozice 2, 4 a 5, avšak od každého pravidla lze najít výjimku
Continue reading “Fenylethylaminy #3: Velmi široká rodina”

Fenylethylaminy #1: Kaktusový tanec meskalinu

Meskalin je jedno z nejznámějších psychedelik vůbec – společně s LSD, psilocybinem a DMT tvoří čtveřici archetypálních, nejlépe popsaných psychedelik, od nichž jsou odvozena všechna ostatní.

Vyskytuje se v kaktusech peyotl (Lophophora williamsii), San Pedro (Echinopsis pachanoi) a řadě dalších, přirozeně rostoucích na svazích a pouštích Střední a Jižní Ameriky. Pro své rozumvíravé účinky byl užíván Aztéky a dalším předkolumbovským domorodým obyvatelstvem po tisíciletí v rituálních kontextech.

Samotné slovo meskalin pochází z nahuatlu, jazyka Aztéků a dalších spřízněných etnických skupin. Termín mexcalli původně označoval agáve, z nějž Aztékové vyráběli různé alkoholické nápoje. Španělští dobyvatelé si mysleli, že stav vyvolávaný aztéckými kaktusy se podobal alkoholovému opojení, a slovo meskalin bylo na světě.

Aztécký původ má i jméno pro kaktusy samotné. Peyōtl znamená ‘kokon housenky’ a je etymologicky odvozený od slova peyōni, ‘lesknout se’. Ověřené to nemám, ale nedivil bych se, kdyby si kněží teotlu vybrali tento název právě pro zjasnění barev, které meskalin způsobuje.

Continue reading “Fenylethylaminy #1: Kaktusový tanec meskalinu”