Jak snadné je udávat

Poměrně často kolem sebe slýchávám názor, že [doplňte jméno hovořícího] by se rozhodně nenechal rozložit totalitním tlakem a nikdy by nikoho neudal, bez ohledu na to, jak by na něj bylo působeno. Představa je to sice krásná, ale bohužel naprosto mylná. Proč?

Tři důvody:

  1. Většina lidí je typicky charakterově daleko slabší, než si o sobě myslí (pravděpodobně včetně mne samotného, což, když o tom tak přemýšlím, je celkem nepříjemná představa);
  2. Situace v totalitních režimech bývá daleko horší, než si obvykle myslíme. Jedna věc je vycházet z obecně sdílených představ (často vykreslovaných filmy a literaturou) a výpovědí pamětníků, druhá je skutečně žít v každodenním útlaku;
  3. Každá lidská bytost je vybavena systémem porovnávání důležitosti událostí. A přirozeně a nijak překvapivě, touha po bezpečí sebe či lidí nám nejbližších stojí daleko výše, než potřeba chránit osoby, s nimiž se známe jen letmo či vůbec.

Continue reading “Jak snadné je udávat”

Impertinentní absurdita urážek

Koncept urážky je snad tou nejzajímavější institucí, jakou naše společnost vůbec disponuje. Však se nad tím zamyslete: někdo, absolutně nezáleží kdo, klidně i osoba, již vůbec neznáte a už nikdy ani znovu neuvidíte, vás počastuje jakousi pravděpodobně značně nevynalézavou kletbou. Nejste-li zrovna mezi blízkými přáteli typicky mužského pohlaví, kde insultiva fungují spíše jako vycpávkové konverzační obraty, budete si z nějakého nespecifikovaného důvodu připadat ublíženě a – jak jinak – uraženě.

Continue reading “Impertinentní absurdita urážek”

Historické milníky práce s informacemi

Člověk je od pradávna veden vrozenou touhou poznávat svět okolo sebe, vnucovat mu význam a s jeho vzorci poté dále nakládat. Člověk je ovšem rovněž stádním zvířetem, což jej nutí nenechávat si své vědomosti jen pro sebe.

Continue reading “Historické milníky práce s informacemi”

Demokracie jakožto všeobecná shoda či ‘diktatura většiny’?

Winston Churchill kdysi pravil, že „demokracie je nejhorší forma vlády, s výjimkou těch, které jsme doposud vyzkoušeli.“ Jeho slova nebyla nikdy aktuálnější než právě dnes, kdy se zdá, že samotný koncept západní demokracie je nedostačující a vede k rozdělování společnosti na vzájemně neslučitelné znepřátelené tábory.

Continue reading “Demokracie jakožto všeobecná shoda či ‘diktatura většiny’?”

Konsekvencialismus a Deontologie

Jednou z hlavních součástí filozofie je etika a jednou z hlavních součástí etiky je takzvaná normativní etika. O co jde? V podstatě právě o obecně nejrozšířeněji známou část etiky, jež zkoumá, za jakých okolností by měl člověk jak konat, aby jeho činy bylo možno považovat za morálně správné –  a naopak, za jakých okolností jsou činy morálně nepřípustné.

Continue reading “Konsekvencialismus a Deontologie”