Člověk je od pradávna veden vrozenou touhou poznávat svět okolo sebe, vnucovat mu význam a s jeho vzorci poté dále nakládat. Člověk je ovšem rovněž stádním zvířetem, což jej nutí nenechávat si své vědomosti jen pro sebe.
Právě proto vznikl před stovkami tisíciletí jazyk. Nejprve byl jen nijak neorganizovanou sbírkou skřeků, gest, grimas a dalších podobných jednoduchých prostředků, avšak postupně se vyvinul ve složitý systém, jaký známe dnes. Lidstvo tak získalo možnost předávat poznatky, přesouvat je od jednotlivce k jednotlivci, navzájem se jimi inspirovat a tak postupovat dále v nekončícím závodě existence.
Lidský život je však křehký a paměť chabá, kvůli čemuž bylo až příliš mnoho ztraceno. Záhy tedy vyvstala nutnost myšlenky uchovávat, a tak vzniklo písmo v nespočtu svých tvarů a podob. Ačkoliv každý musí dříve či později zemřít, dílo člověka jej přetrvá a zajistí mu tak nesmrtelnost tváří v tvář neodpouštějícímu světu.
Knihy a svitky jsou však neskladné a najednou si je může číst pouze jeden. Naštěstí technologie postupně poznala řešení tohoto problému, v podobě telekomunikací a nedávné době i nejvyspělejšího ze všech médií, které prozatím známe, internetu. Znalost se tak stala dostupná všem, demokratizovala se a nadále již nebyla výsadou osudem obšťastněných. Právě proto se naše doba nese v duchu šíření informací mezi nepřeberné masy.
Zde se však vývoj nemůže a nesmí zastavit. Ač si prošel dlouhým vývojem, jazyk je a vždy bude pouze zprostředkovatelem myšlenky, nikdy jejím skutečným pánem. Každý z nás žije svůj vlastní život, má své vlastní hodnoty a svou vlastní, prapodivnou a zakroucenou historii. Žádné slovo neznamená pro dva lidi to samé, jakkoliv banálním se může zdát. Je tedy nutné umožnit pochopení myšlenky v jejím základu, v její mateřské kolébce, mysli samé, neboť až příliš často si dva myslí totéž, avšak navzájem se nejsou schopni správně dorozumět.
Na rozdíl od ostatních milníků komunikace, tohoto zatím nebylo dosaženo. Neklopte však oči, již se rychle blíží, nesen na vlnách vědy a technologie. Jaký tento fázový posun bude? Inu, odpověď se zdá býti prostou – pokud je jazyk nedostačujícím mezi dvojicí myslí, musíme vybudovat způsob, jakým se tyto mysli budou moci prolnout přímo, tak aby nebyla přenášena jen promluvou okleštěná forma myšlenky, ale právě onen její koncept ve své úplnosti.
Ostatní tři patníky znamenaly pro lidstvo překotné změny, zcela nový přístup ke světu jako takovému, přičemž každý další byl intenzivnější a masivnější než ten předcházející. Nemohu ani ve snu vyslovit nepravdu, pokud pravím, že už se nemohu dočkat, až mineme čtvrtý z pocestných kamenů – jen si představte svět, jaký musí ležet za ním; umění osvobozené od nešikovnosti fyzična, city opravdovější a odhalenější, než si vůbec dokážeme uvědomit, duše obnažené více, než bychom kdy považovali za možné.
Vyhlížím tento práh, ach jak jej jen vyhlížím, jako stařec klopýtající pouští, s vidinou oázy na obzoru. Nezbývá než doufat, že tato země zaslíbená je skutečná, a ne jen fata morgana, vidina až příliš dokonalá, aby ji svět mohl snést.
utheraptor 