Skleníkový efekt je hlavní motor v současnosti probíhající změny klimatu. Jak ale funguje?
Zemská atmosféra propouští většinu viditelného světla, kterým na něj svítí Slunce1. To dopadá na zemský povrch a ohřívá jej, právě tak, jako ohřeje vaši kůži, když se budete opalovat. Takto je pohlcena asi polovina příchozího slunečního záření.
Zemský povrch v sobě nedokáže udržet všechnu takto získanou energii, takže část z ní vyzáří v podobě infračervených paprsků. Zatímco pro viditelné světlo je atmosféra snadno prostupná, u světla infračerveného tomu tak není.
Velkou většinu z nich pohltí právě skleníkové plyny, což zvýší jejich teplotu. Podobně jako povrch země i ony pak toto teplo dál vyzařují – na rozdíl od povrchu už ale ne směrem vzhůru do vesmíru, kde by neškodně zmizelo, ale všemi směry, takže asi dvě třetiny z něj v atmosféře už zůstanou.
Skleníkové plyny tedy působí tak trochu jako poklička na hrnci, která brání teplu utíkat pryč.
Continue reading “Skleníkový efekt”
utheraptor 
